Muž, který usínal na jedno oko
A dívka s neštovicemi
Užaslá jako by jí naskákaly včera
Oba budou nejspíš zítra znova
Na zastávce autobusu Černínova
7/11/2017
Umřel René S.-N. a zpráva o tom přišla od jeho ženy Veroniky z mailové adresy Übersetzer. Neviděl jsem ho několik let, ale teď jako bych ho slyšel. Jsou strašná vedra a na modré košili jdou dobře vidět propocené skvrny. Sedím za jídelním stolem u otevřeného okna a čekám na bouřku, abych mohl začít...
S předstihem sumarizuji svůj vlastní život, svou vlastní neadresnou korespondenci, a dávám jí lákavé tituly, které by mohly na pár dní ozvláštnit nějaký výklad. Že se to nestane, je nabíledni. Chrčet lze bohužel dlouho, lepší dnes bude zaznamenat, co jsem s úžasem zahlédl. Přes zašlá okna a povadlý...
Dvě věci, které se proklovaly svou z matky vzešlou skořápkou k vlastnímu pokusu obstát ve světě bez pomoci a oblých, zdánlivě pružných a vstřícných omezení. Budou se, holátka, jmenovat Nádech a Návrat hrdinů. Skuteční sourozenci.
S pocitem lehkosti při umývání nádobí se dostavila vzpomínka na...
Sám sebe čím dál častěji a důsledněji vnímám coby okrajový fenomén. Ani okrajový není správné slovo - jsem bezvýznamná událost (slova "význam" i "událost" je třeba vnímat v těžko definovatelném smyslu, v perspektivě jednoznačně určované právě onou bezvýznamností), přičemž všechno dění,...
Máme tu tedy po mnoha tisíciletích budování různých civilizací a kultur to, čemu se říká střípky:
Kolega P.J., t.č. působící j.h. v brněnském ND mi vysvětlil, proč se mezi divadelníky říká začátku představení "opona" - některá představení nezačínají samotným vytažením opony (nebo něčím podobným),...
Nejsem apolitický člověk. Zříkat se politiky mi přijde stejně nepřirozené, jako zříkat se náboženství (s tímhle na mě nechoďte, to jsou báchorky pro malé děti a duševní adoslecenty, kteří po každým výprasku mažou za tatínkem), nebo zříkat se své pravé ruky, trupu, hlavy, souseda, protože se mi...
Kdo je ta kvílící bestie, to zvíře, které se dere nocí k domnělému domovu, aby tam mohlo zradit všechny a všechno? Kdo je ten chudák, potácející se od jedné stěny půlnočního bulváru k druhé, toužící po odpočinku, ke kterému se nabízí jen prostor za živým plotem kolem kostela, jen lavička v...
Odkud vyrazit je do značné míry otázka toho, kde právě stojím. Problémem tak není ani tak směr, kterým se vydat, ale schopnost zorientovat se v místě, ve kterém se nacházím. Toto téma se mi neustále a únavně vrací a bylo by proto dobré je integrovat, asimilovat, použít ke stavbě. Předně se zdá...